Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kolyma – vlast jejich strachu

Musím pogratulovat ruskému novináři a youtuberovi Juriji Duďovi k jeho působivému dokumentu „Kolyma - vlast našeho strachu“. Tento dokument dosáhl dvanáct dnů po uveřejnění přes 11 a půl milionu zhlédnutí na Youtube.

Musím pogratulovat ruskému novináři a youtuberovi Juriji Alexandrovičovi Duďovi (nar. 1986) k jeho působivému dokumentu „Kolyma - vlast našeho strachu“, pojatému trochu jako cestopis (https://www.youtube.com/watch?v=oo1WouI38rQ&fbclid=IwAR09NQaHpGUp-Juz0ijZ3QVBI5xYUD94-JABnuEf_QpbnqdyJlEK--r-7Cs). Na adresu dokumentu by bylo možné hýřit přečetnými a rozličnými superlativy. Stačí však uvést, že více než dvouhodinový dokument měl 12 dnů po uveřejnění přes 11 a půl milionu zhlédnutí na Youtube. Obávám se nicméně, že jedinec, který, čertvíproč, který už řadu let dělá programového ředitele veřejnoprávní České televize a který před časem zakoupil a nechal odvysílat tendenční oficiózní ruský dokument pokoušející se ospravedlnit masového vraha jménem Lavrentij Berija, Duďův film nikdy nekoupí.

Na začátku uvádí Jurij Duď dva důvody, proč se rozhodl natočit tento svůj dokument: 1) Podle sociologického výzkumu provedeného v říjnu 2018 téměř polovina mladých lidí v Rusku ve věku od 18 do 24 let nikdy neslyšela o stalinských perzekucích; 2) „Celý svůj život jsem slyšel od rodičů: ,Buď opatrný, nepřitahuj zbytečnou pozornost, nevyčuhuj, jsme úplně obyčejní lidé - na nás nezáleží.´ Moji rodiče jsou skvělí lidé a šíleně je miluju. Ale oni tohle všechno říkají po desetiletí. Dokonce i v situacích, kde se to příčí zdravému rozumu, kde se porušuje spravedlnost a kde máme naprostou pravdu. Vždycky jsem přemýšlel o tom: Odkud se bere u starší generace tenhle STRACH, tahle snaha natírat všechno šedivou barvou? Proč se bojí, že dokonce i za minimální odvahu určitě přijde trest? Moje hypotéza je: Tímhle strachem jsme byli nakaženi v první polovině minulého století a skrze generace dorazil až k nám.“

Dokument je velmi podnětný a mnohostranný. Ukazuje četné historické i současné paradoxy. Na tomto místě se proto musím omezit jen na několik spíše osobních glos a výrazných reflexí, k nimž mne Duďův dokument inspiroval:

V čase 1:30.10 se mluví o současných diskusích ohledně přejmenování magadanského letiště Sokol na Letiště Vladimira Vysockého. Toto přejmenování prosazuje Vysockého blízký přítel, geolog, podnikatel a také někdejší dlouholetý politický vězeň, Vadim Tumanov (nar. 1927). Je nesporné, že Vysockij věnoval nemalou část svého díla stalinským represím a také přímo stalinským lágrům a že Magadan se objevil v několika jeho písních (navíc v době, kdy jakákoli zmínka o „hlavním městě kolymského kraje“ byla oficiálně považována za nežádoucí). Navzdory mé obrovské úctě k Vysockému si myslím, že má-li být magadanské letiště po někom pojmenováno, pak po Varlamu Tichonovičovi Šalamovovi (1907-1982), autorovi "Kolymských povídek". Ten je koneckonců v závěru dokumentu také po zásluze zmíněn (v čase 2:11:10).

V čase 1:45:00 a následujících jsou vyjádřeny názory lidí, z nichž všichni o Kolymě a stalinských perzekucích hodně vědí, na osobu Josifa Stalina. Vyjádřené názory se dotýkají obou krajností: Podle moskevského divadelníka Jefima Šifrina (nar. 1956), v Magadanu narozeného syna politického vězně, bylo jméno Stalin v jeho rodině sprostým slovem, které se nepoužívalo. Pracovnice magadanského muzea, dcera politického vězně, má naproti tomu skvělý vztah ke Stalinovi. Zarážející jsou velmi pozitivní vyjádření o Stalinovi z úst lékařky prof. Natálie Sergejevny Koroljovové (nar. 1935), dcery tvůrce sovětského raketového programu Sergeje Pavloviče Koroljova (1907-1966). Koroljov (jak v dokumentu sama líčí sama jeho dcera) nebyl v roce 1939 na Kolymě zavražděn jen shodou velmi šťastných okolností a zemřel předčasně zřejmě i následkem vážného poranění, které tam utrpěl. Koroljovová se přesto v závěru dokumentu při vzpomínce na své „světlé“ mládí za Stalina téměř rozpláče (čas 2:13:10).

Tento přetrvávající tragický styl myšlení a obsah vědomí některých lidí v Sovětském svazu, zděděný z doby stalinismu, postihl v roce 1968, tedy ještě před vydáním Solženicynova „Souostroví Gulag“ a dávno před uveřejněním výstupů komise Alexandra Jakovleva, Vladimir Vysockij: Ve své slavné písni „Lázeň do běla“ (https://www.youtube.com/watch?v=-o26XOUBb-E) zpíval o tom, jak si vězni Gulagu ve své bezmezné víře nechávali na prsa vytetovat profil Stalina, „aby ON slyšel, jak pukají srdce“. Na druhé straně se někteří bývalí vězňové Gulagu dokázali této víře ve Stalina i mýtům a frázím s ním spojeným vysmát už v polovině 50. let, jako to učinil ruský spisovatel a satirik Juz Aleškovskij (nar. 1929) v záhy zlidovělé písni „Soudruhu Staline“. Tato píseň působila velmi osvobozujícím dojmem i po bezmála půlstoletí – zde v podání samotného autora před publikem: https://www.youtube.com/watch?v=g1Yy66rAjyc&t=37s.

V diskusi s vlastivědným badatelem, který celý život sbírá dokumenty a artefakty k dějinám pracovních lágrů na Kolymě, v sobě Duď nedokázal zapřít kriticky myslícího a argumentujícího novináře, a badatelovy argumenty na obhajobu Stalina (typu „Stalin chodil celý život v tvrdých, obnošených holínkách a v plášti“) zareagoval, že je to mýtus („on žil velmi luxusně“), čímž dotyčného badatele uvedl do značných rozpaků (1:50:40).

V čase 2:00:30 jsou ukázány Stalinem vlastnoručně podepsané a upravované seznamy osob, odsouzených k smrti - nikdo nemůže tvrdit, že Stalin nevěděl. Věděl o všem.

Film je určen zřejmě v první řadě pro Duďovy vrstevníky a mladší vrstevníky. Proto jsou v častých titulcích hojně přibližovány osoby a vysvětlovány věci, které jsou starší generaci občanů Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu dobře známy. To může působit poněkud polopaticky, ale za daného stavu věcí a znalostí je to zřejmě nezbytné.

V každém případě Duďův excelentní dokument přináší velmi potěšitelnou zprávu o tom, že i v nejmladší generaci ruské inteligence existují lidé, kteří se dokáží podívat na svou minulost a současnost ostře kriticky a předložit veřejnosti výstižný a - v obecném slova smyslu – pravdivý obraz minulosti a současnosti své země. Ještě potěšitelnější a nadějnější je, že se jejich názorům v Rusku hodně naslouchá. Doufejme, že se jejich hlas časem donese i k nám…

Autor: Petr Kreuz | sobota 4.5.2019 22:30 | karma článku: 24,14 | přečteno: 641x
  • Další články autora

Petr Kreuz

Oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. března 2021

S ohledem na mediální diskuse posledních dnů dávám k dispozici znění svého oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. 3. 2021 ve věci plagiátů a úplatného zprostředkování doktorského studia na Mendelově univerzitě.

20.12.2022 v 13:38 | Karma: 34,04 | Přečteno: 2154x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Kauza Aschbacherová – Googleberg, Kozyrevovo zrcadlo nebo císařovy nové šaty?

V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.

22.4.2022 v 18:43 | Karma: 14,11 | Přečteno: 1007x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Odvrácení reputačních škod na brněnské Mendelově univerzitě?

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Danuše Nerudová veřejně vyzvala svého zvoleného nástupce prof. Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe.

30.1.2022 v 13:05 | Karma: 33,41 | Přečteno: 10361x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Případ Guttenberg po deseti letech

Počátkem ledna odstoupila po odhalení plagiátů svých vysokoškolských kvalifikačních prací z funkce rakouská ministryně práce Christine Aschbacherová (nar. 1983). Její kauza mnohým připomněla 10 let starý případ Guttenberg.

31.1.2021 v 17:45 | Karma: 15,21 | Přečteno: 611x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Kolaborant se železnou maskou

Město Smolensk se stalo koncem července 1941 faktickým hlavním městem nacisty okupovaných teritorií Sovětského svazu. Starostou Smolenska byl v letech 1941-1943 právník Boris Meňšagin, rozporuplný muž s pozoruhodným osudem.

23.10.2020 v 22:52 | Karma: 21,34 | Přečteno: 844x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Podezřelé nákupy zbraní se mají hlásit už od července, schvaluje vláda

24. dubna 2024  5:25

Prodejci mají mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Počítá s tím novela...

Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko

24. dubna 2024  2:28

Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...

Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“

24. dubna 2024

Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...

Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD

24. dubna 2024

Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 17
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1829x
Archivář a historik. Specialista na dějiny práva a kriminality. Ve volném čase se zajímám o folk, který vnímám především jako zpívanou poezii. Solidně ovládám ruštinu a němčinu Člen TOP 09 (2010-2019).

Seznam rubrik