Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Upálení na Rudém náměstí

Současný ruský spisovatel, satirik a publicista Viktor Šenderovič s jistou mírou provokativní literární nadsázky říká, že Moskva je jediným městem na světě, které má hřbitov vrahů, a to dokonce v samotném centru.

Současný ruský spisovatel, satirik a publicista Viktor Anatoljevič Šenderovič s jistou mírou provokativní literární nadsázky říkává, že Moskva je jediným městem na světě, které má hřbitov vrahů, a to dokonce v samotném centru. Samozřejmě většinu z nyní celkem 214 osob pohřbených u kremelské zdi na moskevském Rudém náměstí, které má Šenderovič na mysli, nelze považovat za vrahy. Přesto je jich mezi nimi dost na to, aby si toto místo plně zasloužilo označení „hřbitov vrahů“.

Makabrózní historie hlavního moskevského náměstí ovšem sahá do mnohem vzdálenější budoucnosti, přinejmenším do časů zakladatele Ruského impéria cara Petra I. Velikého (1672-1725, vládl v letech 1689-1725):

V roce 1712 bylo v Moskvě na základě udání započato vyšetřování skupiny ruských protestantů luteránského zaměření kolem lékárníka Dmitrije Tveritinova (1667-1741). K členům protestantského kroužku patřili místní řemeslníci, kupci, úředníci a také někteří studenti první ruské vysoké školy – moskevské Slovansko-řecko-latinské akademie. Členové kroužku popírali v duchu Lutherova učení církevní hierarchii a odmítali některé církevní obřady. Tím fakticky ohrožovali autoritu ruské pravoslavné církve.

Případ spadal sice do působnosti státní tajné kanceláře, která vznikla v Rusku koncem 17. století jako hlavní státní orgán pro stíhání politických kauz, avšak vyšetřování luteránského kroužku probíhalo od počátku pod velkým tlakem pravoslavné církve, zejména jejího hlavního představitele patriarchy Stefana Javorského (1658-1722). Ten se snažil dát případu širokou publicitu a roku 1713 dosáhl zatčení některých členů kroužku, včetně samotného Tveritinova, a jejich předání do soudní pravomoci pravoslavné církve. Poté patriarcha požadoval, aby byli členové kroužku odsouzeni k smrti jako heretici (kacíři),

  Postup patriarchy vyvolal jistou nevoli světské moci a dostal do značně choulostivé situace samotného cara. Petr I. totiž německé luterány, kteří v průběhu jeho reforem přicházeli v hojném počtu do ruských měst jako „západní specialisté“, do značné míry toleroval.  Na druhé straně si car nemohl zcela znepřátelit patriarchu Stefana, na kterého osobně vsadil v roce 1700 při zahájení své reformy pravoslavné církve. Stefan se mu jevil jako člověk se západním, převážně latinským vzděláním, který neměl vazby na špičky moskevského duchovenstva. Nový patriarcha, který byl původně nadějí stoupenců progresívní linie v pravoslavné církvi, se však časem ukázal jako příliš konzervativní a postupně se sblížil se zastánci starých pořádků. Petra I. podporoval jen po dobu, kdy válčil na západě proti Švédům, prováděl politické reformy a šířil osvětu.

Car zasáhl do případu Tveritinovova kroužku zřejmě až ve chvíli, kdy hrozilo, že patriarcha obviní z podpory Lutherova učení i jeho. Případ odňal z pravomoci moskevského církevního soudu a předal jej do St. Peterburgu, kde měl heretiky soudit světský soud. Ten se spokojil s tím, že luteránští volnomyšlenkáři před ním odvolali své učení. Členové kroužku byli poté posláni do Moskvy a bylo nařízeno, aby byli přijati zpět do lůna pravoslavné církve. Patriarcha však nařízení neuposlechl a pokračoval v pronásledování údajných heretiků. Roku 1714 dal všechny do klatby.

Jediným členem luteránského kroužku, který neodvolal své dosavadní názory, byl Tveritinovův bratranec, holič a lazebník Foma Ivanov. Ten byl jako kacíř roku 1714 upálen na hranici na Rudém náměstí.

Církevní klatbu zrušil nakonec roku 1717 car Petr, jenž však zároveň většinu členů kroužku poslal „na službu“, tedy pod dohled různých vyšších hodnostářů církve. To byl tehdy v Rusku obvyklý trest pro osoby, které odpadly od pravoslavné víry. Samotný Dmitrij Tveritinov dopadl lépe: Roku 1718 byl zproštěn obvinění a znovu přijat do pravoslavné církve.

Patriarcha Stefan sepsal roku 1718 pod dojmem střetu s Tveritinovovým kroužkem polemicko-dogmatický spis „Kámen víry. Pravoslavným svaté církve synům k jejich upevnění a duchovnímu stvoření“ (?????? ????. ???????????? ?????? ?????? ????? ?? ??????????? ? ???????? ?????????). Jeho vydání tiskem však car zakázal a spis vyšel až po carově i autorově smrti roku 1728. Poté začal „Kámen víry“ žít vlastním životem a třebaže vyvolal značnou nevoli mezi luterány jak v Rusku, tak i v Německu, byl vydáván až do poloviny 19. století.

Tveritinovova kauza vedla nakonec k úplné roztržce mezi Petrem I. a patriarchou Stefanem. V květnu 1718 nařídil car patriarchovi, aby přijel do St. Peterburgu. Zde jej držel téměř do jeho smrti roku 1722, čímž jej zároveň zbavil zbytku jeho moci. Tento krok umožnil Petrovi roku 1721 dovršit bez účasti patriarchy církevní reformu, jejímž konečným výsledkem bylo úplné podřízení pravoslavné církve ruskému státu.

Navzdory některým dosud panujícím představám se tedy nejen v západní, jižní a střední Evropě, nýbrž i v Rusku se upalovali kacíři a kouzelníci. A dělo se tak dokonce i přímo na moskevském Rudém náměstí…

Autor: Petr Kreuz | sobota 11.5.2019 23:14 | karma článku: 14,55 | přečteno: 356x
  • Další články autora

Petr Kreuz

Oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. března 2021

S ohledem na mediální diskuse posledních dnů dávám k dispozici znění svého oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. 3. 2021 ve věci plagiátů a úplatného zprostředkování doktorského studia na Mendelově univerzitě.

20.12.2022 v 13:38 | Karma: 34,04 | Přečteno: 2154x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Kauza Aschbacherová – Googleberg, Kozyrevovo zrcadlo nebo císařovy nové šaty?

V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.

22.4.2022 v 18:43 | Karma: 14,11 | Přečteno: 1006x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Odvrácení reputačních škod na brněnské Mendelově univerzitě?

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Danuše Nerudová veřejně vyzvala svého zvoleného nástupce prof. Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe.

30.1.2022 v 13:05 | Karma: 33,41 | Přečteno: 10359x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Případ Guttenberg po deseti letech

Počátkem ledna odstoupila po odhalení plagiátů svých vysokoškolských kvalifikačních prací z funkce rakouská ministryně práce Christine Aschbacherová (nar. 1983). Její kauza mnohým připomněla 10 let starý případ Guttenberg.

31.1.2021 v 17:45 | Karma: 15,21 | Přečteno: 611x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Kolaborant se železnou maskou

Město Smolensk se stalo koncem července 1941 faktickým hlavním městem nacisty okupovaných teritorií Sovětského svazu. Starostou Smolenska byl v letech 1941-1943 právník Boris Meňšagin, rozporuplný muž s pozoruhodným osudem.

23.10.2020 v 22:52 | Karma: 21,34 | Přečteno: 844x | Diskuse| Společnost

Petr Kreuz

Nikolaj Erdman aneb ruské i české paradoxy

Před 50 lety zemřel v Moskvě významný ruský dramatik a satirik Nikolaj Erdman. V naší zemi ho zná dnes patrně málokdo, třebaže je mimo jiné i jedním z autorů u nás daleko nejznámějšího ruského uměleckého díla - pohádky "Mrazík".

9.8.2020 v 21:19 | Karma: 14,03 | Přečteno: 403x | Diskuse| Kultura

Petr Kreuz

Generál Michail Šapovalov – rudý kavalerista a vlasovec

V těchto dnech uplyne 75 let od okamžiku, kdy čeští partyzáni poblíž Příbrami zadrželi a oběsili Michaila Šapovalova, generálmajora Ruské osvobozenecké armády (tzv. vlasovců) a velitele její 3. pěší divize.

7.5.2020 v 21:58 | Karma: 31,61 | Přečteno: 1923x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Popravení sovětští generálové

V aktuálních diskusích kolem zřízení památníku tzv. "vlasovců" v Řeporyjích se dosud nikdo nezabýval otázkou, zda byla kolaborace s nacisty obvyklým, či naopak výjimečným jevem v řadách sovětské generality za 2. světové války.

13.12.2019 v 22:16 | Karma: 34,35 | Přečteno: 2811x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Chybějící morální vzor?

Martin C. Putna, člen akademické obce a profesor Univerzity Karlovy, více než 5 let mlčky přihlížel tomu, že prof. Tomáš Zima zastává úřad rektora UK a nikdy proti tomu ani nepípl.

10.10.2019 v 21:25 | Karma: 33,24 | Přečteno: 1384x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Akademik nelegálních věd

Josif Grigulevič byl s největší pravděpodobností nejúspěšnějším agentem-nelegálem sovětské rozvědky, V 60. letech se proměnil v představitele oficiální sovětské vědy a roku 1979 to dotáhl až do Akademie věd.

8.9.2019 v 21:25 | Karma: 17,83 | Přečteno: 630x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Karel Gott a Vladimir Vysockij

U příležitosti nedávných 80. narozenin Karla Gotta rád připomenul jednu krátkou, u nás málo známou epizodu z jeho života. Epizodu, kterou Gott později umělecky zreflektoval značně kontroverzním a problematickým způsobem.

15.7.2019 v 22:34 | Karma: 24,21 | Přečteno: 2130x | Diskuse| Kultura

Petr Kreuz

Malíř Schrimpf aneb o totalitních vládcích a jejich oblíbených pronásledovaných umělcích

V nedávné době jsem měl možnost se seznámit s pozoruhodným a velmi paradoxním osudem významného německého malíře první poloviny 20. století Georga Gerharda Schrimpfa (1889-1938).

7.7.2019 v 20:48 | Karma: 12,36 | Přečteno: 295x | Diskuse| Společnost

Petr Kreuz

Marxisticko-leninský lovec čarodějnic

V polovině 70. let začalo v africkém státu Benin umírat stále více dětí v důsledku epidemie tetanu. V reakci na to zahájila tamější socialistická vláda roku 1975 kampaň. Nešlo však o očkovací kampaň.

14.5.2019 v 20:19 | Karma: 15,58 | Přečteno: 496x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Ten, který nestřílel

Ruský básník a herec Vladimir Vysockij zpracoval v jedné ze svých nejzdařilejších válečných písní „Ten, který nestřílel“ příběh vojáka, který byl v narychlo ušité kauze odsouzen k smrti zastřelením.

7.5.2019 v 19:53 | Karma: 34,48 | Přečteno: 2486x | Diskuse| Společnost

Petr Kreuz

Kolyma – vlast jejich strachu

Musím pogratulovat ruskému novináři a youtuberovi Juriji Duďovi k jeho působivému dokumentu „Kolyma - vlast našeho strachu“. Tento dokument dosáhl dvanáct dnů po uveřejnění přes 11 a půl milionu zhlédnutí na Youtube.

4.5.2019 v 22:30 | Karma: 24,14 | Přečteno: 641x | Diskuse| Společnost

Petr Kreuz

Čarodějnické procesy poslance Pavla Kováčika

Bylo jen otázkou času, kdy při ve veřejných diskusích o zdanění tzv. církevních restitucí zazní dosud se často vyskytující protiklerikální argument, že „církev“ (myšlena tím zejména katolická církev) vedla čarodějnické procesy.

28.4.2019 v 7:32 | Karma: 36,05 | Přečteno: 2587x | Diskuse| Politika
  • Počet článků 17
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1829x
Archivář a historik. Specialista na dějiny práva a kriminality. Ve volném čase se zajímám o folk, který vnímám především jako zpívanou poezii. Solidně ovládám ruštinu a němčinu Člen TOP 09 (2010-2019).

Seznam rubrik