Akademik nelegálních věd

8. 09. 2019 21:25:58
Josif Grigulevič byl s největší pravděpodobností nejúspěšnějším agentem-nelegálem sovětské rozvědky, V 60. letech se proměnil v představitele oficiální sovětské vědy a roku 1979 to dotáhl až do Akademie věd.

Josif Romualdovič Grigulevič (1913-1988) byl s největší pravděpodobností nejúspěšnějším agentem-nelegálem sovětské rozvědky, na druhé straně ovšem také vrahem. Ve druhé polovině 50. let se proměnil v nenávistného propagandistu a během 60. let v jeden z nejodpudivějších zjevů v oficiální sovětské historiografii a obecně i ve společenských vědách Brežněvovy éry. V roce 1979 se stal dokonce členem-korespondentem sovětské Akademie věd.

J. R. Grigulevič (pův. jménem Juozas Grigulevičius) se narodil nedlouho před vypuknutím první světové války v židovské rodině ve Vilnjusu na Litvě na tehdejším území Ruského impéria. V roce 1930 vstoupil do Komunistické strany Polska. (Vilnjus ležel v meziválečném období na území Polské republiky.) V roce 1931 byl Grigulevič ve Vilnjusu za svou politickou činnost krátce vězněn.

Roku 1933 byl Grigulevič poslán polskou komunistickou stranou do Paříže. O rok později byl Kominternou vyslán do argentiského Buenos Aires. Zde se definitivně stal agentem-nelegálem sovětské rozvědky. V květnu 1937 se Grigulevič vydal jako člen skupiny sovětských agentů, vedené majorem sovětské bezpečnosti (NKVD) a pozdějším známým přeběhlíkem Alexandrem Michajlovičem Orlovem (1895-1973), do Barcelony. Jejich zadáním bylo zlikvidovat španělskou antistalinistickou („trockistickou“) komunistickou stranu POUM (Dělnická strana marxistického sjednocení). Sovětští agenti osvobodili z vězení a vzápětí tajně zavraždili lídra POUM Andreu (Andrése) Nina (1892-1937). V dalším průběhu španělské občanské války se Grigulevič osobně podílel také na dalších Moskvou organizovaných politických vraždách údajných „trockistů“.

V květnu 1940 v Mexiku zorganizoval Grigulevič jako příslušník sovětské rozvědky společně s mexickým levicově orientovaným malířem Davidem Alfarem Siqueirosem (1896‐1974) neúspěšný pokus o vraždu Lva Davidoviče Trockého (1879-1940), jehož se také osobně zúčastnil. Grigulevič nebyl dopaden, Siqueiros byl několik měsíců vězněn a poté vypovězen z Mexika. Komunistická strana Mexika se od vražedného útoku na Trockého distancovala a ve svém prohlášení z června 1940 tvrdila, že se ho nezúčastnil žádný její člen a že šlo o provokaci. (Nebyla to pravda: Malíř Siqueiros byl jejím členem.)

I po této akci zůstal Grigulevič agentem sovětské špionáže v Latinské Americe. Na dálku a neúspěšně usiloval o osvobození Ramóna Mercadera (1913-1978) z mexického vězení. Španělský komunista Mercader, zverbovaný roku 1937 sovětskou NKVD, spáchal 21. srpna 1940 úspěšný atentát na Trockého. V roce 1941 byl odsouzen na 20 let vězení. Po osvobození odcestoval roku 1960 přes Kubu do Sovětského svazu, kde byl vyznamenán a stal se pracovníkem moskevského Ústavu marxismu-leninismu při ústředím výboru sovětské komunistické strany. Mercader zemřel v 65 letech na Kubě jako poradce Fidela Castra. Osudy jeho vrstevníka Griguleviče byly mnohem pestřejší.

V roce 1948 pobýval Grigulevič na školení v Moskvě, odkud byl vyslán jako agent sovětské rozvědky do Itálie. Fakt, že Grigulevič v letech 1952‐1953 vystupoval pod smyšleným jménem Teodoro B. Castro jako oficiální, rezidentní velvyslanec Kostariky v Itálii s působností pro Itálii, Vatikán a Jugoslávii, je dodnes považován za „husarský kousek“ sovětské špionáže Stalinovy éry, někdy dokonce za největší úspěch sovětské nelegální rozvědky vůbec. Grigulevič se stal roku 1951 šéfem kostarické ambasády v Římě a v květnu 1952 dokonce předal své pověřovací listiny italskému prezidentovi coby nový velvyslanec Kostariky.

V listopadu téhož roku vystoupil Grigulevič/Castro na 7. výročním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v Paříži. Jeho projev se nesl v proamerickém a ostře protikomunistickém duchu. Na této akci jej výrazně zaregistroval i přítomný oficiální zástupce Sovětského svazu, tehdejší ministr zahraničních věcí SSSR Andrej Januarjevič Vyšinskij (1883-1954). Ten Griguleviče/Castra označil za představitele „zahnívajícího imperialismu“. O Grigulevičově skutečné identitě neměl tedy Vyšinskij ani potuchy, stejně jako o ní pranic nevěděl ani tehdejší sovětský velvyslanec v Itálii, jenž se o něm ve svých zprávách vyjadřoval v podobném duchu jako jeho rezortní představený.

Počátkem roku 1953 byl Grigulevič přímo Stalinem pověřen organizací a provedením vraždy jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita (1892‐1980), k němuž měl jako velvyslanec přístup. Po sovětsko-jugoslávské roztržce roku 1948 se stal Tito Stalinovým úhlavním nepřítelem Tehdejší sovětská propaganda přiřkla Titovi epiteton „krvavý pes“. Plánovaný atentát zmařila zanedlouho Stalinova smrt v březnu 1953.

V listopadu 1953 se Grigulevič vrátil do Moskvy. Zde vyučoval v letech 1954-1955 na stranické škole. Po definitivním propuštění z rozvědky v roce 1956 byl pověřen činností na poli kulturních styků se zahraničím.

V roce 1960 byl Grigulevič, který nikdy neabsolvoval žádnou univerzitu či jinou vysokou školu a neměl ani ukončené středoškolské, gymnaziální vzdělání (do svého uvěznění roku 1931 studoval na gymnáziu ve městě Panavėžys na Litvě a v letech 1933-1934 byl dva semestry posluchačem Vyšší školy sociálních věd při pařížské Sorbonně), zaměstnán jako starší a později vedoucí vědecký pracovník v Etnografickém institutu tehdejší Akademie věd (AV) SSSR v Moskvě. Publikační činnosti se Grigulevič v Sovětském svazu věnoval od druhé poloviny 50. let. Tematicky se orientoval především na moderní a soudobé dějiny Latinské Ameriky. Od 60. let přibývaly mezi jeho publikacemi opusy zaměřené proti soudobé katolické církvi. Grigulevič získal záhy pověst grafomana, neboť jen v letech 1957-1970 uveřejnil na 25 knih a nepočítaně článků v různých sbornících a odborných časopisech. Velmi charakteristický pro Grigulevičův cynismus i pro jeho osobitou drsnou (sebe)reflexi je jeho údajný výrok: „я пишу то же дерьмо, что и все. Но пышy его мнохо больше чём все.“ („Píšu takový sračky jako všichni. Ale píšu jich mnohem víc než všichni.“)

Jako takový stihl Grigulevič nadrásat i ideologicky tendenční, proti katolické církvi zaměřené Dějiny inkvizice, které vyšly poprvé v Moskvě roku 1970. O tři roky později vyšla tato nenávistná slátanina v českém překladu, jenž tehdy dosáhl solidního čtenářského ohlasu; druhé, doplněné české vydání následovalo v roce 1982. Další Grigulevičův propagandistický opus vyšel česky roku 1981 (Papežství 20. století) a slovensky ve dvou vydáních v letech 1982 a 1987 (Pápeži 20. storočia).

V roce 1979 obdržel Grigulevič titul člena‐korespondenta AV SSSR. Ke zvolení řádným členem (akademikem) AV SSSR mu o pár let později scházel jediný hlas. Sovětské akademii věd je zde na místě přiznat k dobru přinejmenším to, že ani za Brežněvovy éry nevyloučila ze řad svých řádných členů akademika Andreje Dmitrijeviče Sacharova (1921-1989) a nepřijala pavědce Griguleviče. Grigulevič zemřel v Moskvě v červnu 1988.

Grigulevičův podíl na vraždě A. Nina a organizaci vraždy L. Trockého i jeho pověření vraždou prezidenta Tita vyšly plně najevo až v 90. letech, po zveřejnění písemností z tzv. Mitrochinova archivu a knih někdejšího zástupce náčelníka sovětské zahraniční rozvědky generálporučíka Pavla Anatoljeviče Sudoplatova (1907-1996). Přesto již od přelomu 80. a 90. let začaly vycházet v Sovětském svazu, resp. v Rusku články, které prezentovaly Griguleviče (určitě ne neprávem) jako morální monstrum, jako zlého ducha, který se vynořil z hloubi krvavých stalinských časů, vědeckou kreaturu a neuvěřitelného, zcela otevřeného a sebe sama drsně reflektujícího cynika.

Navzdory optimistickým očekáváním nepřestal zlý duch J. R. Griguleviče, žel, strašit ve společenských, zvláště historických vědách ve východní a střední Evropě ani po pádu komunismu. V České republice se, zvláště v univerzitních kvalifikačních pracích, zjevil nejednou dokonce i v 21. století. Ale to už je jiný příběh...

(Pozn.: Ke Grigulevičovi jako agentovi NKVD a sovětskému historikovi viz též Václav Drchal, Takoví normální sovětští zabijáci, Euro, březen 2018 ― https://www.euro.cz/light/takovi-normalni-sovetsti-zabijaci-1399422).

Autor: Petr Kreuz | neděle 8.9.2019 21:25 | karma článku: 17.83 | přečteno: 630x

Další články blogera

Petr Kreuz

Oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. března 2021

S ohledem na mediální diskuse posledních dnů dávám k dispozici znění svého oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. 3. 2021 ve věci plagiátů a úplatného zprostředkování doktorského studia na Mendelově univerzitě.

20.12.2022 v 13:38 | Karma článku: 33.99 | Přečteno: 2153 | Diskuse

Petr Kreuz

Kauza Aschbacherová – Googleberg, Kozyrevovo zrcadlo nebo císařovy nové šaty?

V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.

22.4.2022 v 18:43 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 1001 | Diskuse

Petr Kreuz

Odvrácení reputačních škod na brněnské Mendelově univerzitě?

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Danuše Nerudová veřejně vyzvala svého zvoleného nástupce prof. Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe.

30.1.2022 v 13:05 | Karma článku: 33.34 | Přečteno: 10352 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 75 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 505 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 183 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 285 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1828

Archivář a historik. Specialista na dějiny práva a kriminality. Ve volném čase se zajímám o folk, který vnímám především jako zpívanou poezii. Solidně ovládám ruštinu a němčinu Člen TOP 09 (2010-2019).

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...