Chybějící morální vzor?
Martin C. Putna, člen akademické obce a profesor Univerzity Karlovy, více než pět let mlčky přihlížel tomu, že prof. Tomáš Zima zastává úřad rektora UK a nikdy proti tomu ani nepípl. Jediné slovo jsem z Putnových úst nezaslechl dokonce ani letos v lednu, kdy se Zima kladl květiny k památníku Jana Palacha a účastnil se většiny palachovských festivit (zřejmě jen s výjimkou těch, na nichž byl organizátory výslovně odmítnut). Když se rektor Zima dostal do potíží, najednou prof. Putna přišel na to, že Zima není "morální vzor" a že byl "normalizační komunista". Tomu říkám objevení Ameriky. Nutkavé myšlence na to, zda jsou všechny "objevy" M. C. Putny podobného charakteru, se raději vyhýbám. https://plus.rozhlas.cz/rektor-zima-neni-moralni-vzor-je-normalizacni-komunista-a-mel-odstoupit-nabada-8089036#volume
V každém případě prof. Putna projevil nevídanou míru oportunismu, či (jak to nazývá čestný doktor UK, rakouský právní vědec a velký evropský politik prof. Herbert Schambeck) situační etiky a příležitostné morálky. Obávám se, že právě takovéto pokrytectví a farizejství lidí stavějících se veřejně do pozice arbitrů morálky nahání běžné občany a voliče do náruče Miloše Zemana a Andreje Babiše jako máloco jiného.
Ale vážně a k podstatě věci: Zimův problém opravdu nespočívá v tom, že nepředstavuje "morální vzor" a že byl "normalizační komunista". Kdybychom požadovali po akademických funkcionářích samosprávné UK, kolik se jich za posledních bezmála 30 let vystřídalo, aby byli "morálními vzory" a nebyli "normalizačními komunisty", tak bychom se zřejmě daleko nedostali... Zimův problém ve vztahu k UK nespočívá dokonce ani v tom, že byl přijat do KSČ už v roce 1983 (jak uvádí ve svém oficiálním životopise a jak to navíc z autopsie pamatuji), tedy v 17 letech a byl zřejmě nejmladším straníkem v normalizačním Československu, Nespočívá ani v tom, že byl stranickým a vysokým svazáckým funkcionářem. I těch je dodnes mezi funkcionáři UK a jejích fakult nemálo.
Zimův skutečně zásadní problém ve vztahu k Univerzitě Karlově spočívá za prvé v tom, že se v lednu 1989 na titulní straně Rudého práva podepsal pod text, ve kterém byl účelově propagandisticky znevážen burcující čin Jana Palacha (viz Rudé právo, 14. I. 1989, s. 1). Palach je jedním ze dvou hlavních pilířů moderních demokratických tradic UK. Za druhé se Zima jako svazácký funkcionář podílel na politicky motivované (a zákeřné) perzekuci svých kolegů (skutečných i jen domnělých) účastníků Palachova týdne (https://potuznik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=395547). Člověk, který se aktivně podílel na politických perzekucích totalitního režimu, nemá na veřejné vysoké škole v demokratickém státě co dělat (a to nejen jako akademický funkcionář).
Prof. Putna by měl především vysvětlit, proč pět let mlčel a najednou prozřel. Jako pozitivní "morální vzor" se v Zimově případě zatím rozhodně nechoval.
Petr Kreuz
Oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. března 2021
S ohledem na mediální diskuse posledních dnů dávám k dispozici znění svého oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. 3. 2021 ve věci plagiátů a úplatného zprostředkování doktorského studia na Mendelově univerzitě.
Petr Kreuz
Kauza Aschbacherová – Googleberg, Kozyrevovo zrcadlo nebo císařovy nové šaty?
V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.
Petr Kreuz
Odvrácení reputačních škod na brněnské Mendelově univerzitě?
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Danuše Nerudová veřejně vyzvala svého zvoleného nástupce prof. Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe.
Petr Kreuz
Případ Guttenberg po deseti letech
Počátkem ledna odstoupila po odhalení plagiátů svých vysokoškolských kvalifikačních prací z funkce rakouská ministryně práce Christine Aschbacherová (nar. 1983). Její kauza mnohým připomněla 10 let starý případ Guttenberg.
Petr Kreuz
Kolaborant se železnou maskou
Město Smolensk se stalo koncem července 1941 faktickým hlavním městem nacisty okupovaných teritorií Sovětského svazu. Starostou Smolenska byl v letech 1941-1943 právník Boris Meňšagin, rozporuplný muž s pozoruhodným osudem.
Petr Kreuz
Nikolaj Erdman aneb ruské i české paradoxy
Před 50 lety zemřel v Moskvě významný ruský dramatik a satirik Nikolaj Erdman. V naší zemi ho zná dnes patrně málokdo, třebaže je mimo jiné i jedním z autorů u nás daleko nejznámějšího ruského uměleckého díla - pohádky "Mrazík".
Petr Kreuz
Generál Michail Šapovalov – rudý kavalerista a vlasovec
V těchto dnech uplyne 75 let od okamžiku, kdy čeští partyzáni poblíž Příbrami zadrželi a oběsili Michaila Šapovalova, generálmajora Ruské osvobozenecké armády (tzv. vlasovců) a velitele její 3. pěší divize.
Petr Kreuz
Popravení sovětští generálové
V aktuálních diskusích kolem zřízení památníku tzv. "vlasovců" v Řeporyjích se dosud nikdo nezabýval otázkou, zda byla kolaborace s nacisty obvyklým, či naopak výjimečným jevem v řadách sovětské generality za 2. světové války.
Petr Kreuz
Akademik nelegálních věd
Josif Grigulevič byl s největší pravděpodobností nejúspěšnějším agentem-nelegálem sovětské rozvědky, V 60. letech se proměnil v představitele oficiální sovětské vědy a roku 1979 to dotáhl až do Akademie věd.
Petr Kreuz
Karel Gott a Vladimir Vysockij
U příležitosti nedávných 80. narozenin Karla Gotta rád připomenul jednu krátkou, u nás málo známou epizodu z jeho života. Epizodu, kterou Gott později umělecky zreflektoval značně kontroverzním a problematickým způsobem.
Petr Kreuz
Malíř Schrimpf aneb o totalitních vládcích a jejich oblíbených pronásledovaných umělcích
V nedávné době jsem měl možnost se seznámit s pozoruhodným a velmi paradoxním osudem významného německého malíře první poloviny 20. století Georga Gerharda Schrimpfa (1889-1938).
Petr Kreuz
Marxisticko-leninský lovec čarodějnic
V polovině 70. let začalo v africkém státu Benin umírat stále více dětí v důsledku epidemie tetanu. V reakci na to zahájila tamější socialistická vláda roku 1975 kampaň. Nešlo však o očkovací kampaň.
Petr Kreuz
Upálení na Rudém náměstí
Současný ruský spisovatel, satirik a publicista Viktor Šenderovič s jistou mírou provokativní literární nadsázky říká, že Moskva je jediným městem na světě, které má hřbitov vrahů, a to dokonce v samotném centru.
Petr Kreuz
Ten, který nestřílel
Ruský básník a herec Vladimir Vysockij zpracoval v jedné ze svých nejzdařilejších válečných písní „Ten, který nestřílel“ příběh vojáka, který byl v narychlo ušité kauze odsouzen k smrti zastřelením.
Petr Kreuz
Kolyma – vlast jejich strachu
Musím pogratulovat ruskému novináři a youtuberovi Juriji Duďovi k jeho působivému dokumentu „Kolyma - vlast našeho strachu“. Tento dokument dosáhl dvanáct dnů po uveřejnění přes 11 a půl milionu zhlédnutí na Youtube.
Petr Kreuz
Čarodějnické procesy poslance Pavla Kováčika
Bylo jen otázkou času, kdy při ve veřejných diskusích o zdanění tzv. církevních restitucí zazní dosud se často vyskytující protiklerikální argument, že „církev“ (myšlena tím zejména katolická církev) vedla čarodějnické procesy.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1829x