Odvrácení reputačních škod na brněnské Mendelově univerzitě?

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Danuše Nerudová veřejně vyzvala svého zvoleného nástupce prof. Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe.

Před několika dny proběhla českými médii zpráva, že končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně profesorka Danuše Nerudová vyzvala svého zvoleného nástupce profesora Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je Adamovo nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe v několika jeho vědeckých publikacích. K tomuto závěru dospěla mezinárodní komise, která od listopadu 2021 prověřovala 12 Adamových publikací. (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cesko-profesor-vojtech-adam-rektor-mendelovy-univerzita-pochybeni-rezignace_2201261601_btk; https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nerudova-adam-rektor-mendelova-univerzita-jmenovani-milos-zeman-hrad.A220126_142716_domaci_remy). Prof. Adam po výzvě rektorky prohlásil, že rezignovat nehodlá. Nepokládá prý vytýkaná pochybení za zásadní.

Prezidentská kandidátka in spe Nerudová vyjádřila ve své výzvě obavy z ohrožení dobrého jména univerzity, „kterému věnovala čtyři roky usilovné práce“. Znepokojení nad situací na Mendelově univerzitě (MendelU) v souvislosti s vědecky závadovým jednáním prof. Adama vyjádřilo ve svém stanovisku z 26. 1. 2022 předsednictvo České konference rektorů (ČKR). V něm se „rozhodně a důrazně“ distancovalo „od jakéhokoli porušování etických zásad na půdě vysokých škol ČR, ať už se týkají vědecké, výzkumné či vzdělávací oblasti“. Podle téhož stanoviska případ V. Adama „… vrhá špatné světlo jak na vnímání úrovně vědecké a výzkumné práce v ČR, tak rovněž významně ohrožuje reputaci české vědy a českých vědců v zahraničí“. (https://www.crc.muni.cz/dokumenty/usneseni/stanovisko-predsednictva-ckr-k-informacim-tykajicim-se-vysledku-zjisteni-expertni-eticke-komise-na-mendelove-univerzite-v-brne). K rezignaci vyzval prof. Adama v otevřeném dopise také předseda Učené společnosti České republiky prof. Pavel Jungwirth, který přímo na jeho adresu vyjádřil vyhraněné mínění, že „…není v civilizovaném světě myslitelné“, aby se za dané situace „ujal funkce rektora“.

Nemohu si pomoci, ale při tom, co jsem se za poslední rok dozvěděl o dění kolem Mendelovy univerzity, nevím, zda mám se mám při sledování nynějších „obav“ rektorky Nerudové být naštvaný, nebo se začít smát. Také je na místě se ptát předsednictva ČKR a předsedy Učené společnosti ČR přinejmenším na to, kde byli poslední rok a proč se probudili až nyní. Je totiž zřejmé, že problémy s nedodržováním zásad správné vědecké praxe profesorem Adamem byly mezi specialisty známy po delší čas, přinejmenším v době, kdy byl za úřadování rektorky Nerudové prorektorem MendelU (https://www.dzurnal.cz/index.php/2021/11/06/rozmohl-se-nam-tu-takovy-nesvar/). Otevřeným problémem se stalo Adamovo vědecky závadové jednání teprve po jeho volbě rektorem MendelU v říjnu 2021, kdy Adamovy problematické výsledky velmi podrobně rozebral, v poněkud ironicky laděném článku „Moravian Rhapsody“, server For Better Science (https://forbetterscience.com/2021/10/25/moravian-rhapsody/). Zřejmě teprve po tomto hlasitém výstřelu ze zahraničí, odkud je vidět na české poměry z většího odstupu, globálněji a bez zaměření na jednu konkrétní vysokou školu, se postupně začali probouzet i představitelé českých vědeckých a akademických institucí. Ti si zřejmě teprve nyní konečně uvědomili potenciální budoucí reputační (a z nich plynoucí materiální) škody pro českou vědu a vysoké školy.

Problémy Mendelovy univerzity v Brně, které ohrožují mezinárodní reputaci nejen této univerzity, ale „vrhají špatné světlo … na vnímání úrovně“ českých vysokých škol a české vědy jako celku, jsou známy nejpozději již od ledna 2021, tedy déle než rok. Vedení MendelU a Národní akreditační úřad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (NAÚ MŠMT) o nich byly oficiálně informovány již v březnu 2021.

„Zprostředkování“ doktorátů za 25 000,- Euro

V lednu 2021 upozornil rakouský mediální analytik a renomovaný specialista na otázky akademické etiky a správné vědecké praxe Univ. Doz. Dr. Stefan Weber na to, že soukromá salcburská vzdělávací agentura IfM „zprostředkuje“ za poplatek ve výši 25 000,- Euro (tj. bezmála 650 tisíc Kč při tehdejším kurzu) doktorské studium na Provozně ekonomické fakultě (PEF) MendelU (https://plagiatsgutachten.com/blog/die-schattenuniversitaeten-teil-1/). Takovéto „externí“ „zprostředkování“ doktorátů za úplatu (na něž v případě MendelU upozornil S. Weber) je v Rakousku považováno za vysoce neetické jednání. V Německu je tato činnost v posledních cca 10-11 letech prakticky zakázaná. V některých případech je tam dokonce považována za trestný čin, a to jako úplatkářství, resp. přijímání úplatku. To nejpřesvědčivěji dokládá kauza bývalého profesora hannoverské právnické fakulty Thomase Abeltshausera, jenž byl za přijímání poplatků/úplatků od doktorandů prostřednictvím soukromé agentury odsouzen v roce 2008 příslušným zemským soudem ke třem letům odnětí svobody nepodmíněně, tedy na německé poměry ke značně drastickému trestu (https://de.wikipedia.org/wiki/Thomas_Abeltshauser). V Abeltshauserově kauze bylo německou policií a státním zastupitelstvím pro možné úplatkářství prošetřováno přibližně sto vysokoškolských učitelů s potenciálními vazbami na zmíněnou zprostředkovatelskou agenturu. Což bylo, přirozeně, pro německé vysoké školy a jejich učitele velmi pádným důvodem se napříště podobným agenturám na hony vyhýbat…

Reputační rizika pro Mendelovu univerzitu podtrhoval fakt, jak renomovaná a vlivná osobnost na případ s prodejem doktorátů upozornila. Stefan Weber (https://de.wikipedia.org/wiki/Stefan_Weber_(Medienwissenschaftler) jen pár dní předtím uveřejnil dokumentaci plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce Christine Aschbacherové. Jeho zjištění byla natolik zdrcující, že dotyčná ministryně rezignovala jen několik dní po zveřejnění kauzy. Dizertace Ch. Aschbacherové byla obhájena za značně podezřelých okolností, uprostřed prázdnin v létě 2020, na Materiálovo technologické fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. I za předpokladu, že by tato německy psaná dizertace paní exministryně nebyla plagiátem a neoplývala množstvím hrubých pravopisných a stylistických chyb, šlo by o text nejvýše na úrovni podprůměrné bakalářské práce. O průběhu obhajoby dosud Slovenská technická univerzita neuveřejnila žádný dokument. Dostupné nejsou ani posudky vedoucího práce a obou oponentek. To vyvolává dojem, že příslušná komise STU sehrála v případě dizertace paní ministryně Aschbacherové cosi v duchu Andersenovy pohádky Císařovy (v daném případě spíše Císařovniny) nové šaty. Z českého pohledu je podstatné, že jednou z oponentek, která zjevně doporučila zmíněný nehorázný plagiát jako podklad pro udělení doktorátu, byla profesorka české Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně Felicita Chromjaková. V souvislosti s touto prací se rakouským tiskem loni v lednu dokonce mihly spekulace, zda vedoucí práce a oponentky vůbec ovládají německý jazyk…

 Tentýž Stefan Weber se na jaře loňského roku výrazně zasloužil o více než třetinový propad volebních preferencí německé strany Zelených ve volbách do Spolkového sněmu odhalením „nepřesností a nesrovnalostí“ v akademickém životopise volební lídryně strany Annaleny Baerbockové a plagiátovou analýzou její publikace z roku 2019. Zatímco ještě v dubnu 2021 byla Baerbocková považována za pravděpodobnou budoucí německou spolkovou kancléřku, skončila její strana nakonec v zářijových volbách až na třetím místě. Faktický a mediální vliv S. Webera je značný a berou jej vážně i velká a renomovaná německá a rakouská média (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/stefan-weber-medialni-analytik-annalena-baerbockova-nemecko-rakousko-politici-plagiatorstvi-kanclerk.A210914_122452_zahranicni_dtt). Není divu: V minulém roce Weber ovlivnil složení vlád ve dvou německy mluvících státech. V současné době Weber nemálo zatápí dalším dvěma ministryním rakouské vlády, Almě Zadićové a Susanne Raabové...

„Spolupráci“ se salcburskou zprostředkovatelskou agenturou IfM ukončila MendelU, podle veřejného vyjádření rektorky Nerudové, někdy v létě 2021. Zprostředkování doktorského studia za 25 000,- Euro (byť ne na PEF MendelU) nicméně agentura IfM na svých stránkách dále nabízí a dál jej zde propagují tři absolventi PEF MendelU (Ivo/Ivica Odak, Udo Wozar a Thomas Oriold), jimž získání doktorátu na PEF MendelU agentura IfM v nedávné době zprostředkovala (https://www.ifm.ac.at/de/studium/doktoratsstudium-phd-in-business-economics-and-management/).

Nedosti na tom: V roce 2020 se ve Vídni vynořila další agentura, která za úplatu poskytuje „poradenství“ s cílem „akademického úspěchu“ a zprostředkování doktorátů. Nese hrdý název Scientia Academie. Jejím provozovatelem je nedávný absolvent doktorského studia na MendelU Sasha Klein, PhD. (označující se ovšem jako Dr. Sasha Klein). I ten původně nabízel zprostředkování doktorského studia MendelU. Nyní jsou v jeho nabídce pouze doktoráty z Univerzity Komenského v Bratislavě (zjevně z její mezinárodně profláklé Fakulty managemetu) a z bratislavské soukromé Univerzity sv. Alžbety (https://scentia-akademie.de/blog/). V případě Univerzity Komenského nabízí Klein fakticky i vedení disertační prací, což je vskutku svérázná a dosud, pokud vím, nebývalá forma akademického „outsorcingu“. Nebývalá přinejmenším v onom „civilizovaném světě“, o němž píše prof. Jungwirth. S. Klein od roku vydává internetový časopis s názvem „SCENTIA International Economic Review“, v němž se publikačně uplatňují lidé z PEF MendelU, např. doc. Kateřina Ryglová (https://scentia-review.com/index.php/SIER/index). Naprostou nehorázností, kterou bylo možné zaznamenat na stránkách Scientia Academie, byl Kleinův rozhovor s dalším absolventem doktorského studia na MendelU Josefem Scheuerleinem, PhD. (označeným opět jako Dr. Josef Scheuerlein). V něm se Scheuerlein chlubil, že absolvoval doktorské studium na MendelU za 20 měsíců „v rychlostním rekordu“. Video s rozhovorem už ze stránek Scientia Academie zmizelo, údaj o „rychlostním rekordu“ je tam i nadále (https://scentia-akademie.de/wie-hast-du-erfolgreich-promoviert-absolventen-portrait-dr-josef-scheuerlein/). Dodejme, že příslušný studijní program na PEF MendelU je akreditován jako tříletý. Tvrzení, že jej někdo absolvoval za 20 měsíců, přinejmenším signalizuje, že s takovýmto (rychlo)studiem nebylo vše v pořádku.

Podle mých informací mezi absolventy doktorského studia na PEF MendelU nad absolventy z České republiky v posledních letech výrazně převažovali absolventi z německy mluvících zemí. Mezi nimi tvořili absolventi, jimž zprostředkovala studium PEF MendelU IfM, přinejmenším nezanedbatelnou část. Stojí za to připomenout, že PEF MendelU je nejen kmenovou fakultou rektorky Nerudové, ale fakultou, kde v letech 2009-2013 vyučoval exministr školství ing. Roberta Plaga.

V každém případě kauza, na niž upozornil Doz. Weber, vyvolává řadu otázek, které bude muset rektorka MendelU a vedení PEF MendelU zodpovědět a vysvětlit. Doufám, že tyto odpovědi a vysvětlení bude v první řadě požadovat NAÚ MŠMT a ČKR. Nebo alespoň úctyhodná Učená společnost ČR v osobě svého předsedy, jemuž tak záleží na příslušnosti naší vědy a vysokých škol k „civilizovanému světu“. Nemám důvod nevěřit tomu, že pojem „civilizovaný svět“ chápe podobně jako všichni ti kolegové, jichž si vážím. V opačném případě by totiž povinnost klást tyto otázky mohla spadnout na má bedra…

Dosavadní výsledky šetření platformy VroniPlag

Vedení MendelU a NAÚ byly v březnu 2021 oficiálně informovány, že renomovaná německá antiplagiátorská platforma VroniPlag prověřuje od podzimu 2020 několik dizertací německých absolventů PEF MendelU z předchozích let, které jsou buď plagiáty, nebo jsou jako plagiáty podezřelé. Vedení MendelU bylo o těchto případech informováno v době, kdy šetření VroniPlagu pouze probíhalo a jeho první výsledky dosud nebyly oficiálně zveřejněny. Vedení MendelU tedy o tomto šetření vědělo v době, kdy mělo ještě dostatek času k tomu, aby rozhodným a rychlým postupem zabránilo závažnějším reputačním škodám. Tento postup měl spočívat v rychlém odnětí doktorátu přinejmenším dvěma absolventkám, u nichž bylo šetření VroniPlagu již v pokročilém stadiu a signalizovalo brutální a dosti nehorázné plagiáty. Stejně tak bylo na místě neprodleně prověřit všechny suspektní dizertace německých absolventů, tedy typicky dizertace těch, jejichž studium bylo zprostředkováno agenturou IfM, a dizertace, u nichž se v údajích o vedoucím a oponentech skvěla stejná jména jako u prací, kde již byly analýzy VroniPlagu v pokročilém stadiu. Žel, nestalo se tak. A nestalo se tak dodnes…

Je na místě připomenout, že platforma VroniPlag se ustavila před necelými 11 lety, v souvislosti s plagiátorskou aférou německého spolkového exministra obrany Karla T. von Guttenberga. Platforma od té doby zdokumentovala více než 200 plagiátů univerzitních dizertačních a habilitačních prací (https://vroniplag.fandom.com/de/wiki/%C3%9Cbersicht), včetně dizertací ze slovenských vysokých škol a jedné německého absolventa UTB ve Zlíně. Dokumentace VroniPlagu vedly k odnětí desítek doktorátů a několika profesur a také k rezignaci řady německých politiků. Naposledy v létě 2021 k rezignaci sociálnědemokratické německé spolkové ministryně práce Franzisky Giffey, jíž předtím odňala doktorát politických věd Svobodná univerzita v Berlíně. Činnost platformy VroniPlag více méně pravidelně sleduje nejen podstatná část akademiků z německé jazykové oblasti, nýbrž i mnozí vědci z dalších evropských států. Hrozba reputačních škod vyplývající z odůvodněného zájmu platformy Vroniplag o MendelU byla tedy značná…

MendelU však přistoupila přinejlepším liknavě k odvrácení hrozících reputačních škod, a ty, dle očekávání, také nastaly. V červenci 2021 uveřejnila platforma VroniPlag dokumentaci plagiátu dizertace německé krajně pravicové političky Sabine Abbasiové, která byla obhájena v roce 2019 na PEF MendelU (https://vroniplag.fandom.com/de/wiki/Sai). (Dizertaci S. Abbasiové sice prošetřuje od dubna 2021 v rámci řízení o odnětí doktorátu komise MendelU vedená prorektorem prof. Radimem Faranou, ale ta, pokud vím, dosud nedospěla k žádnému konečnému závěru.) VroniPlag charakterizoval ve své souhrnné zprávě inkriminovanou dizertaci následovně: „The dissertation is characterised by the extensive use of translation plagiarism. Most of the translations are without attribution and are taken from a single German-language source, a master's thesis.“ Podstatná část dizertace S. Abbasiové je anglickým překladem jediné (!) magisterské (!!) práce z neuniverzitní (!) německé vysoké školy s dálkovým studiem. VroniPlagem citovaná vyjádření z posudků vedoucí práce a obou oponentů působí na pozadí těchto zjištění vskutku ironicky. A jsou reputačně devastující, a to jak pro ony dvě docentky a jednoho docenta, tak i pro celou PEF MendelU. Lze souhlasit s prof. Jungwirthem, že takto věda „v civilizovaném světě“ vskutku nevypadá.

V prosinci 2021 uveřejnila platforma VroniPlag analýzu dizertace německé lokální křesťanskodemokratické političky ze Severního Porýní-Vestfálska Katji Stammenové, která byla obhájena na MendelU také roku 2019 (https://vroniplag.fandom.com/de/wiki/Kst). Jedná se o případ v několika ohledech pikantní.

Vystudované právničce Katje Stammenové odebrala v roce 2013 doktorát práv univerzita v Bielefeldu poté, co VroniPlag zdokumentoval plagiát její dizertace z roku 2002 (https://vroniplag.fandom.com/de/wiki/Ks). Údaj o odnětí bielefeldského doktorátu K. Stammenové, nyní PhD. z MendelU, se najde nejen na stránkách VroniPlagu, ale také v katalogu každé německé vědecké knihovny (např. zde: https://opacplus.bsb-muenchen.de/title/BV016483524). Už samotná skutečnost, že PEF MendelU tuto osobu, jejíž pochybný akademický životopis byl veřejně známou skutečností, vůbec přijala do doktorského studia, je zarážející. Pokud se příslušná přijímací komise nezajímala o odborný profil doktorandky ani do té míry, aby byla schopna zjistit skutečnost, že jde o plagiátorku, pokládám to za hrubou nedbalost. Troufám si tvrdit, že „vygooglovat“ tuto skutečnost by dokázal i leckterý dvanáctiletý frekventant základní školy. Už v této fázi tedy „kontrola kvality“ na MendelU totálně selhala…

Podle analýzy platformy Vroniplag je celá první polovina dizertace Katji Stammenové z MendelU rozsáhlým, převážně překladovým plagiátem. Z velké části jde přitom o anglický překlad publikované magisterské (!) práce, tentokrát z univerzity v Lünerburgu. S jistou dávkou ironie by se dalo poukázat na okolnost, že i absolventi magisterského studia z lünerburských vřesovišť vypracovávají kvalitnější práce než někteří absolventi doktorského studia na PEF MendelU. To by však bylo projevem velké neúcty k autorovi oné magisterské práce. K autorovi, jehož práva k tiskem vydané (!) publikaci byla porušena pisatelkou plagiátu. Nicméně za to, že k tomuto protiprávnímu jednání došlo, nesou značnou část odpovědnosti vedoucí práce a tři (!) oponenti. Právě ti měli standardní „kontrolou kvality“ zabránit takovémuto jednání. Pochybení vedoucího a oponentů nelze, podle mého názoru, pokládat za pouhou hrubou nedbalost. Pominu-li jako neprokazatelnou eventualitu, že dotyční práci doporučili úmyslně s vědomím toho, že jde o suspektní, vědecky závadový text, nezbývá než dospět k závěru, že vedoucí ani žádný z oponentů nebyli dostatečně odborně erudovaní a kompetentní, aby byli schopni adekvátně posoudit dizertaci K. Stammenové a určit, že jde o plagiát. Přitom orientace v celé šíři habilitačního oboru je jedním z podstatných předpokladů univerzitní habilitace (a získání hodnosti docent). I tato skutečnost vypovídá mnohé o vědecké práci a o dodržování „obecných zásad a principů akademické integrity a etiky ve vědě a výzkumu“, o které předsednictvo ČKR najednou projevuje takovou starost…

Třešničkou na převelice nechutném dortu plagiátu brněnské dizertace K. Stammenové je okolnost, že jedním z oponentů práce byl francouzský ekonom Dr. René Leray, který po většinu svého profesního života pracoval jako úředník Evropské komise, mj. i jako poradce jejího někdejšího předsedy Jacquese Delorse (https://www.usaintlouis.be/data1/cv/4008447.pdf). Od roku 1997 Leray působí jako hostující profesor na frankofonní katolické univerzitě v Lovani. Jeho označení jako docenta v hlavičce posudku práce K. Stammenové je evidentně nonsensuální. (Dále tento postřeh, raději, nerozvádím.) Z Lérayova pečlivě zpracovaného životopisu vyplývá, že jeho nejvyšší akademickou kvalifikací je doktorát ekonomie z univerzity v Rennes z roku 1972. Uváděný titul profesor se vztahuje k jeho základní vojenské službě, kdy byl „Professeur a l’Ecole spéciale militaire de Coëtquidan“, což má s vysokoškolskou profesurou pramálo společného. Nicméně právě bývalý eurokrat Leray se ve svém posudku práce K. Stammenové vyhnul jejímu jednoznačnému doporučení a přijetí práce podmínil přesvědčivostí obhajoby a zodpovězením některých otázek. Jak mě informovala písemně jedna z oponentek, byl na obhajobě dizertace K. Stammenové na podzim 2019 osobně přítomen i děkan PEF MendelU doc. Pavel Žufan. Na podzim 2021 byl zvolen děkanem PEF znovu … Skoro to vypadá jako snaha transformovat sérii individuálních ostud několika jedinců v kolektivní úspěch.

V současné době prověřuje platforma VroniPlag další dvě suspektní dizertační práce z PEF MendelU: První z nich je dizertace německé specialistky na marketingovou komunikaci Stefanie Eckhartové. Ta obhájila dizertaci na PEF MendelU v roce 2020 a díky brněnskému doktorátu nyní vyučuje na bavorské veřejné Hoschule Ansbach. Vedoucí její dizertace byla doc. Helena Chládková, pod jejímž vedením opsala a v roce 2019 obhájila plagiát disertace S. Abbasiová. Tatáž doc. Chládková vedla i dizertaci výše uvedeného „studenta-rekordmana“ Josefa Scheuerleina. Mezi oponenty dizertace S. Eckhartové figurují již zmíněná doc. K.Ryglová a doc. Milan Palát, jenž byl oponentem obou VroniPlagem již zdokumentovaných plagiátů z PEF Mendelu, tj. jak S. Abbasiové, tak K. Stammenové. Druhou prověřovanou dizertací je práce německého podnikatele Matthiase Spanice, jejímž vedoucím byl již zmíněný děkan Žufan a byla obhájena v roce 2021. (Jména oponentů této dizertace nebyla do systému theses.cz zanesena.)

Za poslední léta absolvovalo PEF MendelU mnoho desítek německých (a rakouských) doktorandů: Již v lednu minulého roku označil S. Weber MendelU za Titelmühle (volně přeloženo: továrna na tituly). Desítky dizertací těchto doktorandů se tak nyní nacházejí v repozitáři MendelU a mohou se dříve nebo později stát objektem zájmu platformy VroniPlag, S. Webera, nebo kteréhokoli jiného „lovce plagiátů“. S ohledem na to, že analytici VroniPlagu se své činnosti věnují ve volném čase, bez nároku na odměnu a jejich tempo je nyní v případě MendelU jedna uveřejněná dokumentace za cca pět měsíců, obávám se, že zájem VroniPlagu o MendelU neochabne přinejmenším do konce tohoto desetiletí. Přirozeně se všemi reputačními důsledky z toho plynoucími. Ty nepostihnou, žel, jen PEF MendelU, ani jen MendelU, ale časem a ze vzdálenějšího pohledu se stane tím plagiátorským hnízdem prostě Brno. O „moravské rapsodii“ se ostatně píše již nyní.

Jedinou možností, jak důsledky tohoto vývoje, jehož předpoklady jsou už do značné míry předurčeny tím, co se odehrávalo v minulých měsících a letech, poněkud zmírnit, by bylo skutečně razantní řešení ze strany MendelU. Vývoj v uplynulých 10 měsících nicméně jasně ukázal, že se něco takového lze ze strany vedení MendelU sotva očekávat. Před pár dny to mimoděk demonstroval předseda akademického senátu MendelU prof. Jiří Skládanka tvrzením, „že na univerzitě se dodržují zásady dobré vědecké praxe a že je důležité věnovat maximální pozornost kontrole dat před publikací.“ (https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/budouci-rektor-mendelovy-univerzity-podle-komise-chyboval-v-clancich-omluvil-se-40385044#utm_content=ribbonnews&utm_term=adam%20se%20omluvil&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz). Opět raději bez komentáře… Výše uvedené skutečnosti hovoří ostatně samy za sebe.

V celé záležitosti by proto měl napříště mnohem razantněji postupovat NAÚ MŠMT. Osobně se domnívám, že k pozastavení (popř. odnětí) všech akreditací pro doktorské studium na PEF MendelU měl NAÚ přistoupit již na podzim minulého roku. Zároveň měl zajistit externí a současným (tj. německým a rakouským, nikoli např. slovenským) standardům odpovídající prověření všech suspektních dizertací německých a rakouských absolventů doktorského studia, jichž jsou řádově desítky. Jen takovýto postup může zabránit tomu, aby si někteří vyučující PEF MendelU napřístě nedělali z doktorských diplomů svých poctivě studujících a o kvalitní vědecké výsledky usilujících absolventů – velmi mírně vyjádřeno – terče na šipky…

Kauza Vojtěch Adam – reálné hodnocení okořeněné farizejstvím a emocemi

K otázce, jak do výše popsaného vývoje zapadá případ zvoleného rektora MendelU Vojtěcha Adama, se nechci bez bližší znalosti věci obšírněji vyjadřovat. Šlo by převážně o spekulace. Na úplně první pohled mne v životopise prof. Adama uhodila do oka jeho poměrně rychlá akademická kariéra. Akademik, který získá profesuru krátce po třicítce, vzbuzuje pozornost a působí poněkud suspektně i v současném Německu. Přestože se tam oproti českému prostředí tam univerzitní profesury stále v průměru získávají mnohem dříve a s podstatně menšími administrativními komplikacemi a průtahy. Již začátkem listopadu 2021 upozornil spolek Věda žije na Adamovy značně pochybné publikační praktiky (http://www.vedazije.cz/clanek/clanek-fvz/kandidat-na-rektora-mendelovy-univerzity-jako-ztelesneni-pochybnych-publikacnich). Domnívám se, že ty se měly stát objektem kritické pozornosti na MendelU už před několika lety. Podle zjištění zmíněného spolku má prof. Adam v oficiálním RIV (Informační systém výzkumu, vývoje a inovací) 1270 (!!) publikačních výstupů za 20 let. „To dělá jeden výstup každých pět dní.“ Ani toto zjištění nechci na tomto místě komentovat. Pouze mne napadá, že se prof. Adam v tomto ukazateli velmi přiblížil nositeli recesistické Ig-Nobelovy ceny, chemiku a členu-korespondentovi Akademie věd SSSR Juriji Timofejevičovi Stručkovovi (1926-1995). Ten byl v roce 1992 „vyznamenán“ zmíněnou cenou „for the 948 scientific papers he published between the years 1981 and 1990, averaging more than one every 3.9 days“ (za 948 vědeckých článků, které uveřejnil v letech 1981-1990, v průměru jednoho každých 3,9 dnů).

Na rozdíl od předsednictva ČKR a předsedy učené společnosti se domnívám, že jak to, že je PEF Mendelu v zahraničí označována za Titelmühle, tak i pravděpodobné další dokumentované plagiáty německých doktorandů a nedostatečná „kontrola kvality“ na PEF MendelU nejen „v budoucnu“ mohou poškodit, ale již řadu měsíců reálně poškozují reputaci české vědy a českých vysokých škol v zahraničí. Prozatím se tak dálo za celkem blahosklonného přihlížení Předsednictva ČKR i Učené společnosti ČR. Právě proto mě trochu překvapuje, že jejímu předsedovi nyní v souvislosti s osobou nového rektora MendelU tolik záleží na tom, aby se u nás neděly věci, které nejsou „v civilizovaném světě myslitelné“. Závěry mezinárodní komise týkající se porušování zásad správné vědecké praxe V. Adamem jsou nicméně jednoznačné a přesvědčivé. Navíc se diskuse o nich odehrává na mezinárodním vědeckém fóru, z čehož plynou nebývale tvrdá vyjádření představitelů několika českých akademických institucí a vědeckých sdružení k situaci ve vedení MendelU. Tato vyjádření zjevně nejsou primárně pouhou reakcí na nějaký interní konflikt uvnitř univerzity. Velmi znepokojivé svědectví o celkovém stavu MendelU podává (vedle již výše zmíněných tvrzení předsedy akademického senátu MendelU Skládanky) „Petice na podporu Vojtěcha Adama v setrvání na pozici rektora Mendelovy univerzity v Brně“ z 28. 1. 2022, kterou podepsalo 231 členů akademické obce a zaměstnanců MendelU, včetně desítky profesorů, bývalého rektora a děkana jedné z fakult. Zde obsažená tvrzení, že se sice V. Adam dopustil „pochybení“, ale že je jako „autor napravuje a přijímá systémová opatření, aby se jim do budoucna zamezilo“ svědčí o tom, že signatáři mají – řekněme – velmi zamlžené představy jak o vědecké etice a správné vědecké praxi, tak i o odpovědnosti a důsledcích, které je nutno z jejich porušování bezpodmínečně vyvozovat. Argument autorů petice, že je Adam uznávaný odborník, jenž „se za své chyby se omluvil a přijal kroky k nápravě chyb“, považuji za chucpe a raději ho nebudu obšírněji komentovat. Pokud existují na MendelU vnitřní rozpory, patří k nim v neposlední řadě hluboký rozpor v představách jejích učitelů a zaměstnanců o vědecké etice a správné vědecké praxi a o postihu těch, kteří je frapantně porušují. Tento stav věcí pozoruji na MendelU již od loňského jara.

Troufám si však tvrdit, že stanoviska evropsky renomovaného specialisty v akademické integrity a správné vědecké praxe k situaci na PEF MendelU mezinárodní reputaci českých akademických institucí a české vědy ohrožují ve stejné, ne-li větší míře, vezmeme-li v potaz, že dotyčný analytik má otevřené dveře prakticky do všech největších německých a rakouských tištěných a internetových médií a je pravidelným hostem řady rakouských televizních stanic, počínaje veřejnoprávní ÖRF. Totéž platí o platformě Vroniplag, o jejichž analýzách německá média při různých příležitostech a stále velmi často informují.

Shrnuto a podtrženo: Kauza porušení zásad správné vědecké praxe zvoleným rektorem MendelU prof. V. Adamem je pouze nejviditelnější jedovatou plodnicí podhoubí, které se rozrůstalo (a bylo ignorováno) dost dlouhou dobu. Nynější „obavy“ rektorky Nerudové nelze snad za tohoto stavu věcí brát vážně, neboť na dálku zavánějí účelovostí a farizejstvím. Neméně farizejsky na mě působí také to, jak se předsednictvo ČKR najednou „rozhodně a důrazně distancuje od jakéhokoli porušování etických zásad na půdě vysokých škol ČR“. Na mysli mi totiž vytanulo několik případů z posledních let, kdy jednotliví rektoři nebyli tak přísní a „nedistancovali se“: Stačí připomenout neomalenou snahu rektora Univerzity Karlovy Zimy, člena Učené společnosti ČR a dosud i ČKR, ovlivnit výsledek rozhodnutí Etické komise Filozofické fakulty UK v neméně závažné kauze rozsáhlého plagiátorství tehdejšího prorektora UK, historika Martina Kováře před necelými čtyřmi lety, a to ve prospěch plagiátora. Emotivní vyjádření o předsedy Učené společnosti ČR o situacích, které „nejsou v civilizovaném světě myslitelné“, by se určitě hodilo i do jiných souvislostí. Jsem si jist, že to není ani zdaleka první podobná situace, kterou pan předseda během své dosavadní, dosti dlouhé akademické a vědecké kariéry v našem prostředí zažil a viděl.