Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Akademik nelegálních věd

Josif Grigulevič byl s největší pravděpodobností nejúspěšnějším agentem-nelegálem sovětské rozvědky,  V 60. letech se proměnil v představitele oficiální sovětské vědy a roku 1979 to dotáhl až do Akademie věd.

Josif Romualdovič Grigulevič (1913-1988) byl s největší pravděpodobností nejúspěšnějším agentem-nelegálem sovětské rozvědky, na druhé straně ovšem také vrahem. Ve druhé polovině 50. let se proměnil v nenávistného propagandistu a během 60. let v jeden z nejodpudivějších zjevů v oficiální sovětské historiografii a obecně i ve společenských vědách Brežněvovy éry. V roce 1979 se stal dokonce členem-korespondentem sovětské Akademie věd.

Josif Romualdovič Grigulevič (1913-1988)

J. R. Grigulevič (pův. jménem Juozas Grigulevičius) se narodil nedlouho před vypuknutím první světové války v židovské rodině ve Vilnjusu na Litvě na tehdejším území Ruského impéria. V roce 1930 vstoupil do Komunistické strany Polska. (Vilnjus ležel v meziválečném období na území Polské republiky.) V roce 1931 byl Grigulevič ve Vilnjusu za svou politickou činnost krátce vězněn.

Roku 1933 byl Grigulevič poslán polskou komunistickou stranou do Paříže. O rok později byl Kominternou vyslán do argentiského Buenos Aires. Zde se definitivně stal agentem-nelegálem sovětské rozvědky. V květnu 1937 se Grigulevič vydal jako člen skupiny sovětských agentů, vedené majorem sovětské bezpečnosti (NKVD) a pozdějším známým přeběhlíkem Alexandrem Michajlovičem Orlovem (1895-1973), do Barcelony. Jejich zadáním bylo zlikvidovat španělskou antistalinistickou („trockistickou“) komunistickou stranu POUM (Dělnická strana marxistického sjednocení). Sovětští agenti osvobodili z vězení a vzápětí tajně zavraždili lídra POUM Andreu (Andrése) Nina (1892-1937). V dalším průběhu španělské občanské války se Grigulevič osobně podílel také na dalších Moskvou organizovaných politických vraždách údajných „trockistů“.

V květnu 1940 v Mexiku zorganizoval Grigulevič jako příslušník sovětské rozvědky společně s mexickým levicově orientovaným malířem Davidem Alfarem Siqueirosem (1896-1974) neúspěšný pokus o vraždu Lva Davidoviče Trockého (1879-1940), jehož se také osobně zúčastnil. Grigulevič nebyl dopaden, Siqueiros byl několik měsíců vězněn a poté vypovězen z Mexika. Komunistická strana Mexika se od vražedného útoku na Trockého distancovala a ve svém prohlášení z června 1940 tvrdila, že se ho nezúčastnil žádný její člen a že šlo o provokaci. (Nebyla to pravda: Malíř Siqueiros byl jejím členem.)

I po této akci zůstal Grigulevič agentem sovětské špionáže v Latinské Americe. Na dálku a neúspěšně usiloval o osvobození Ramóna Mercadera (1913-1978) z mexického vězení. Španělský komunista Mercader, zverbovaný roku 1937 sovětskou NKVD, spáchal 21. srpna 1940 úspěšný atentát na Trockého. V roce 1941 byl odsouzen na 20 let vězení. Po osvobození odcestoval roku 1960 přes Kubu do Sovětského svazu, kde byl vyznamenán a stal se pracovníkem moskevského Ústavu marxismu-leninismu při ústředím výboru sovětské komunistické strany. Mercader zemřel v 65 letech na Kubě jako poradce Fidela Castra. Osudy jeho vrstevníka Griguleviče byly mnohem pestřejší.

V roce 1948 pobýval Grigulevič na školení v Moskvě, odkud byl vyslán jako agent sovětské rozvědky do Itálie. Fakt, že Grigulevič v letech 1952-1953 vystupoval pod smyšleným jménem Teodoro B. Castro jako oficiální, rezidentní velvyslanec Kostariky v Itálii s působností pro Itálii, Vatikán a Jugoslávii, je dodnes považován za „husarský kousek“ sovětské špionáže Stalinovy éry, někdy dokonce za největší úspěch sovětské nelegální rozvědky vůbec. Grigulevič se stal roku 1951 šéfem kostarické ambasády v Římě a v květnu 1952 dokonce předal své pověřovací listiny italskému prezidentovi coby nový velvyslanec Kostariky.

V listopadu téhož roku vystoupil Grigulevič/Castro na 7. výročním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v Paříži. Jeho projev se nesl v proamerickém a ostře protikomunistickém duchu. Na této akci jej výrazně zaregistroval i přítomný oficiální zástupce Sovětského svazu, tehdejší ministr zahraničních věcí SSSR Andrej Januarjevič Vyšinskij (1883-1954). Ten Griguleviče/Castra označil za představitele „zahnívajícího imperialismu“. O Grigulevičově skutečné identitě neměl tedy Vyšinskij ani potuchy, stejně jako o ní pranic nevěděl ani tehdejší sovětský velvyslanec v Itálii, jenž se o něm ve svých zprávách vyjadřoval v podobném duchu jako jeho rezortní představený.

Počátkem roku 1953 byl Grigulevič přímo Stalinem pověřen organizací a provedením vraždy jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita (1892-1980), k němuž měl jako velvyslanec přístup. Po sovětsko-jugoslávské roztržce roku 1948 se stal Tito Stalinovým úhlavním nepřítelem Tehdejší sovětská propaganda přiřkla Titovi epiteton „krvavý pes“. Plánovaný atentát zmařila zanedlouho Stalinova smrt v březnu 1953.

Jugoslávský prezident Josip Broz Tito a T. Castro/J. Grigulevič. Jugoslávie, duben 1953

V listopadu 1953 se Grigulevič vrátil do Moskvy. Zde vyučoval v letech 1954-1955 na stranické škole. Po definitivním propuštění z rozvědky v roce 1956 byl pověřen činností na poli kulturních styků se zahraničím.

V roce 1960 byl Grigulevič, který nikdy neabsolvoval žádnou univerzitu či jinou vysokou školu a neměl ani ukončené středoškolské, gymnaziální vzdělání (do svého uvěznění roku 1931 studoval na gymnáziu ve městě Panavežys na Litvě a v letech 1933-1934 byl dva semestry posluchačem Vyšší školy sociálních věd při pařížské Sorbonně), zaměstnán jako starší a později vedoucí vědecký pracovník v Etnografickém institutu tehdejší Akademie věd (AV) SSSR v Moskvě. Publikační činnosti se Grigulevič v Sovětském svazu věnoval od druhé poloviny 50. let. Tematicky se orientoval především na moderní a soudobé dějiny Latinské Ameriky. Od 60. let přibývaly mezi jeho publikacemi opusy zaměřené proti soudobé katolické církvi. Grigulevič získal záhy pověst grafomana, neboť jen v letech 1957-1970 uveřejnil na 25 knih a nepočítaně článků v různých sbornících a odborných časopisech. Velmi charakteristický pro Grigulevičův cynismus i pro jeho osobitou drsnou (sebe)reflexi je jeho údajný výrok: „? ???? ?? ?? ??????, ??? ? ???. ?? ???y ??? ????? ?????? ??? ???.“ („Píšu takový sračky jako všichni. Ale píšu jich mnohem víc než všichni.“)

Jako takový stihl Grigulevič nadrásat i ideologicky tendenční, proti katolické církvi zaměřené Dějiny inkvizice, které vyšly poprvé v Moskvě roku 1970. O tři roky později vyšla tato nenávistná slátanina v českém překladu, jenž tehdy dosáhl solidního čtenářského ohlasu; druhé, doplněné české vydání následovalo v roce 1982. Další Grigulevičův propagandistický opus vyšel česky roku 1981 (Papežství 20. století) a slovensky ve dvou vydáních v letech 1982 a 1987 (Pápeži 20. storočia).

V roce 1979 obdržel Grigulevič titul člena-korespondenta AV SSSR. Ke zvolení řádným členem (akademikem) AV SSSR mu o pár let později scházel jediný hlas. Sovětské akademii věd je zde na místě přiznat k dobru přinejmenším to, že ani za Brežněvovy éry nevyloučila ze řad svých řádných členů akademika Andreje Dmitrijeviče Sacharova (1921-1989) a nepřijala pavědce Griguleviče. Grigulevič zemřel v Moskvě v červnu 1988.

Grigulevičův podíl na vraždě A. Nina a organizaci vraždy L. Trockého i jeho pověření vraždou prezidenta Tita vyšly plně najevo až v 90. letech, po zveřejnění písemností z tzv. Mitrochinova archivu a knih někdejšího zástupce náčelníka sovětské zahraniční rozvědky generálporučíka Pavla Anatoljeviče Sudoplatova (1907-1996). Přesto již od přelomu 80. a 90. let začaly vycházet v Sovětském svazu, resp. v Rusku články, které prezentovaly Griguleviče (určitě ne neprávem) jako morální monstrum, jako zlého ducha, který se vynořil z hloubi krvavých stalinských časů, vědeckou kreaturu a neuvěřitelného, zcela otevřeného a sebe sama drsně reflektujícího cynika.

Navzdory optimistickým očekáváním nepřestal zlý duch J. R. Griguleviče, žel, strašit ve společenských, zvláště historických vědách ve východní a střední Evropě ani po pádu komunismu. V České republice se, zvláště v univerzitních kvalifikačních pracích, zjevil nejednou dokonce i v 21. století. Ale to už je jiný příběh…

(Pozn.: Ke Grigulevičovi jako agentovi NKVD a sovětskému historikovi viz též Václav Drchal, Takoví normální sovětští zabijáci, Euro, březen 2018 ? https://www.euro.cz/light/takovi-normalni-sovetsti-zabijaci-1399422).

Autor: Petr Kreuz | neděle 8.9.2019 21:25 | karma článku: 17,83 | přečteno: 630x
  • Další články autora

Petr Kreuz

Oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. března 2021

S ohledem na mediální diskuse posledních dnů dávám k dispozici znění svého oznámení Národnímu akreditačnímu úřadu MŠMT z 19. 3. 2021 ve věci plagiátů a úplatného zprostředkování doktorského studia na Mendelově univerzitě.

20.12.2022 v 13:38 | Karma: 34,04 | Přečteno: 2155x | Diskuse| Politika

Petr Kreuz

Kauza Aschbacherová – Googleberg, Kozyrevovo zrcadlo nebo císařovy nové šaty?

V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.

22.4.2022 v 18:43 | Karma: 14,11 | Přečteno: 1008x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Odvrácení reputačních škod na brněnské Mendelově univerzitě?

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Danuše Nerudová veřejně vyzvala svého zvoleného nástupce prof. Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe.

30.1.2022 v 13:05 | Karma: 33,41 | Přečteno: 10361x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Případ Guttenberg po deseti letech

Počátkem ledna odstoupila po odhalení plagiátů svých vysokoškolských kvalifikačních prací z funkce rakouská ministryně práce Christine Aschbacherová (nar. 1983). Její kauza mnohým připomněla 10 let starý případ Guttenberg.

31.1.2021 v 17:45 | Karma: 15,21 | Přečteno: 611x | Diskuse| Věda

Petr Kreuz

Kolaborant se železnou maskou

Město Smolensk se stalo koncem července 1941 faktickým hlavním městem nacisty okupovaných teritorií Sovětského svazu. Starostou Smolenska byl v letech 1941-1943 právník Boris Meňšagin, rozporuplný muž s pozoruhodným osudem.

23.10.2020 v 22:52 | Karma: 21,34 | Přečteno: 844x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

26. dubna 2024  22:27

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...

USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek

26. dubna 2024  21:30

USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...

Quality Hotel Brno Exhibition Centre
RECEPČNÍ

Quality Hotel Brno Exhibition Centre
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 30 550 - 30 550 Kč

  • Počet článků 17
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1829x
Archivář a historik. Specialista na dějiny práva a kriminality. Ve volném čase se zajímám o folk, který vnímám především jako zpívanou poezii. Solidně ovládám ruštinu a němčinu Člen TOP 09 (2010-2019).

Seznam rubrik